Zemní kotvy lanové

Z hlediska životnosti dělíme horninové kotvy na dočasné, s životností do dvou let, a trvalé, u nichž doba funkčnosti je obvykle shodná s životností kotvené konstrukce. Oba typy kotev se liší především provedením antikorozní ochrany kotevního svazku a kotevní hlavy. Volná délka táhla je chráněna PE povlakem; u trvalých kotev v kombinaci s tukovou výplní. U trvalých kotev je během jejich životnosti nutné periodicky kontrolovat jejich funkci.

Kotvy jsou vyráběny ve  výrobně na  lince na povlékání pramenců a na stavbu jsou dopravovány smontované a připravené k osazení do vrtu. Vrty pro horninové kotvy se hloubí rotačním nebo rotačně-příklepovým vrtáním za pomoci výkonných středněprofilových vrtných souprav. Po osazení kotvy do vrtu a vyplnění vrtu zálivkou se provede injektáž kořene kotvy cementovou injekční směsí, a to dle potřeby i opakovaně ve více fázích. Poté se z jednotlivých částí sestaví hlava kotvy a v určeném časovém intervalu po injektáži je možno kotvu napnout. Napínání se provádí napínacím zařízením dle přesně stanoveného postupu na hodnoty určené projektem; do funkce se kotva uvede zakotvením v hlavě. Jednotlivé fáze zhotovení a zkoušení kotev vyžadují odborné a kvalifikované pracovní síly i technický dozor. Kvalita prací se při napínání kotev ověřuje zkouškami. Z hlediska konstrukce a použitého materiálu dělíme kotvy na tyčové a pramencové. Tyčové kotvy, jejichž táhlo je tvořeno ocelovými tyčemi většinou průměru 25, 32 nebo 36 mm, jsou schopny přenášet tahové síly do cca 500 kN. Alternativně lze pro výrobu táhel tyčových kotev použít laminátové tyče nebo tyče z uhlíkových vláken, které nepodléhají korozi. Pramencové kotvy jsou složeny z 1 až 12 pramenců o průměrech 15,3 nebo 15,7 mm. Jejich únosnost se pohybuje v rozmezí cca 240 až 1800 kN a ovlivňuje ji samozřejmě počet pramenců v kotevním svazku, způsob provedení, délka kořenové části, dosažený injekční tlak při injektáži kořene kotvy a v neposlední řadě i geotechnické vlastnosti horninového prostředí, do něhož jsou uloženy. Stále častější jsou požadavky objednatelů na likvidaci kotev po ukončení jejich funkce na stavbě. Tento požadavek musí být již součástí projektu, neboť vyžaduje zvláštní konstrukci kotevního svazku a takové umístění kotev, které umožní pracovníkům přístup a dostatečný manipulační prostor. Likvidace kotev spočívá v jejich deaktivaci (zrušení předpětí) a odstraněn hlavy, případně i části táhla kotvy. Také bývá požadavek na skrytou kotevní hlavu z důvodu využití pažící konstrukce jako nosiče např. pro hydroizolační vrstvu.